Zdíkovsko | Zdíkovec

Kostel sv. Petra a Pavla

Kostel vznikl snad již někdy před polovinou 13. století, nejpozději ve druhé polovině 13. století. Písemně se ale poprvé připomíná k roku 1370, kdy byla u kostela zřízena plebánie (venkovská farnost). Poslední (evangelický) farář zde působil do roku 1622. Později (prokazatelně od roku 1648) se kostel stal filiálním k farnosti Vacov.
V roce 1774 se stal opět kostelem farním, v roce 1780 byl ustaven první kaplan a v roce 1788 byla zřízena farní lokálie (samostatně spravovaná část větší farnosti) a od roku 1788 plnohodnotná fara. Matriky se ve farnosti vedou od roku 1781.

Stručný popis kostela a jeho výzdoby a vybavení

Ze středověku zůstalo zachováno zdivo lodi s portálem na severní straně, zdivo věže se sdruženými okénky v posledním patře, křížová klenba v podvěží a několik hrotitých portálů. V roce 1899 byl bohužel zbořen původní pravoúhlý presbytář a místo něj postaven nový, s příčnou lodí, trojboce uzavřený. K severnímu průčelí byla přistavěna předsíň.

Vnitřní vybavení

Vnitřní zařízení je převážně novogotické, zachovala se ale pozdně románská kamenná křtitelnice s reliéfy pětilisté růže, jelínka a s ornamentálními motivy. Kazatelna s plastickými figurálními výjevy evangelistů a sv. Jana Nepomuckého pochází z doby před polovinou 18. století. Oltářní obrazy na hlavním oltáři (sv. Petr a Pavel, sv. Václav) a na vedlejším oltáři (Panna Marie) jsou dílem poměrně významného rakousko-italského malíře Angela Trentina (* 1850 Udine; † 1912 Vídeň). Kostelu je věnoval Adolf Josef, kníže Schwarzenberg. Sklomalby vídeňské provenience v presbytáři jsou darem stavitele Františka Šustra.

Zvony

Velký zvon z roku 1601 kostelu darovali Václav staršího, rytíř Kotz z Dobrše a jeho manželka Lidmila. Ulil jej Dionysius Schulthes v Pasově. Je zdoben reliéfem ukřižovaného Krista s truchlící Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou po stranách a opatřen donačním nápisem. Prostřední zvon byl zrekvírován v době první světové války a v roce 1927 byl nahrazen zvonem novým, odlitým dílnou Richarda Herolda v Chomutově. I ten byl ale v roce 1942 zrekvírován pro válečné účely. Menší zvon, zavěšený na staré dubové hlavici, patří k nejstarším zachovaným v českých zemích. Ulil jej neznámý mistr z jihozápadních Čech nebo Bavorska zřejmě ve druhé polovině 13. století. Jeho srdce není původní.
Součástí působivého areálu je také schodiště se vstupní branou a hřbitov.